Sportovně umělecké klání s novou výstrojí si užilo na 800 fanoušků, zvýšená ostraha potřeba nebyla

Zdroj: Naše Broumovsko
Publikováno 31. 10. 2017

Od roku 1973 se v náchodské hale Na Hamrech vystřídaly stovky družstev hráčů volejbalu nebo basketbalu. Až v předposlední říjnovou sobotu roku 2017 se v hale odehrál světově unikátní zápas 800 hostů a zhruba šesti desítek domácích. Domácí dorazili na zápas s jedinečnou výstrojí, a to novými hudebními nástroji.
Sobotní podvečer si mohli hosté z celého Náchodska i vzdálenějších koutů republiky užít v rytmech čím dál věhlasnějšího Police Symphony Orchestra. Každý koncert tohoto sedm let hrajícího tělesa představuje originalitu, entuziasmus a pro diváky především moment, který se tvrdě a nesmazatelně vryje do každého jedince.

Jmenujme pár příkladů za všechny: koncert s Martou Kubišovou, koncerty s Martinem Kumžákem a zpěvačkou Dashou, benefiční koncerty Když se v Polici setmí a letní koncert Když i skály naslouchají. Svou hrdou pozici si nyní v tomto výčtu drží další legendární koncert První koncert s novými nástroji, jehož konání se mohlo uskutečnit hlavně za přispění všech, kteří v v říjnu loňského roku navštívili kampaň na serveru HitHit a pomohli tak orchestr postavit na vlastní nohy.

"Důvod, proč je dnes koncert sportovním utkáním úplně neznáme, to vždycky nějak vzejde a ani nevíme jak," prozrazuje Petra Soukupová, zakladatelka orchestru a dodává: "Řekli jsme si, že chceme koncert uspořádat v jiném prostoru, aby lidi nevěděli, co čekat a mohli si zase podle sebe pohrát s tím prostorem a atmosférou."

Celý koncert byl pojat ve sportovním duchu už od začátečních kroků do haly, jejíž hrací pole se změnilo v hlediště a pod výsledkovou tabulí se tyčilo podium pro symfonický orchestr a jeho hosty. Po příchodu na hrací plochu mohl posluchač zasednout na své místo ve víru fanouškovského ruchu. Celé klání zahájila představením hostů s nástupem na zápas komentátorka Lucie Peterková. Uvítala přesilové stádo hostů (posluchačů). Své místo měly také roztleskávačky ze Rtyně v Podkrkonoší. Jejich výkon v první koncertní třetině krásně dokreslil celou atmosféru.

Po skončení první třetiny následovala komerční přestávka. V této chvíli bývá čas na sportovního experta, který hodnotí výkony hráčů. Ani to na umělecko - sportovním utkání nechybělo. První třetinu přišel shrnout sportovní komentátor a manažer zlínského klubu Martin Hosták. Svou pružnost v projevu a neskonalý smysl pro humor projevil hned v prvních větách, kdy si na rozhovor odchytil barytonsaxofonistku Kateřinu Janečkovou a tenoristu Jaroslava Matěnu. Kladení otázek přizpůsobil mistrně jak hudebnímu, tak sportovnímu odvětví: "Katko, vy jste dostala prostor až v závěru první třetiny. Jak se cítíte?"

Druhá třetina už byla z větší části standardnější, a to zejména v oděvech hráčů. Tradičně se svými nástroji zasedli ve společenském oblečení. Této změně se postupně začal přizpůsobovat i repertoár. Ale sportovní tematiku koncert ani na chvíli neztratil. V hledišti se stále objevoval a koncert si spolu s diváky užíval maskot vlka, který tančil s roztleskávačkami, fandil s diváky a rád si udělal fanouškovské selfie. Na svou zpěváckou pozici se dostal patron sbírkového projektu Hithit Ondřej Ruml, jehož hlas orchestr provází zhruba tři roky od koncertu na polické Hvězdě. Dalším hostem byl pěvecký sbor Canto ze ZUŠ Náchod. Při společném nastudování skladeb Baba yetu a známé skladby Adiemus se musel tajit dech každému posluchači.

Třetí třetina uzavřela utkání šlágrem Robbieho Williamse a Jamese Browna. Dalšími audiovizuálními prvky během koncertu byla videa mapující sedmiletou cestu k postavení se na vlastní nohy. Tato cesta vedla ze startovního bloku, kdy si 14letá Petra Soukupová a její bratr Jakub řekli, že by chtěli sestavit orchestr po vzoru Jamese Lasta. Mladí hráči ze všech koutů Královéhradeckého kraje se zápalem začali chodit na zkoušky, dali do své hry vše (i to srdíčko) a předávají svým posluchačům vše, co může symfonická hudba nabídnout. Mnohé hudební analfabety díky svým koncertům jistě přinutila k poslechu skladeb i v pohodlí domova a přetáhla ho na svou uměleckou stranu. Mladá, svěží a neotřelá produkce má smysl. Obohatí člověka na duši, odtrhne od všedních dní a nadělá spoustu radosti.

Pavla Hajpišlová